Každý den se snažíme vám přinášet čerstvé zprávy ze života dvou né tak pomatených obyvatelek, jejichž existence nezávisí jen na vašich diváckých hlasech, ale na nekolika dalších skutečnostech, které mohou být zobrazený jen po čtrnácté hodině. Je mi upřímně jedno zda vás můj text zaujal, ale v případě že ano si dovolím vás nasměrovat pod naše záhláví, kde je k nalezení další snůžka keců, ještě více matoucí než samotní první dojem z našeho blogu. Pro lepší orientaci na našem blogu jsme se i my, zastánci nerubrikových stránek, odvážili vám dokázat, že vás dokážeme zaujmout:


Dej lajk, pokud si myslíš že dokážeš napsat svoje jméno loktem, se zavřenýma očima nebo pokud se ti líbí stránka Nadrženost. Nevím, jak bych tuto rubriku jinak popsala, jelikož se zde nachází vše, čemu dáváme lajk.

Oh, that´s a good one shock.

5. october 2010 at 22:09 | Fetnu Raito-kunová
Zdá se, že všichni učitelé v naši škole se vzbouřili proti dobré náladě. A to má být úterý, že prý den za dobrou snídani. Z dneška jsem si do mozku poznamenala pár základních pravidel pro přežití v naší škole (popřípadě ústavu, tohle oslovení se poslední dobou také dost ujalo): v žádném případě se nepokoušejte zívat/vzdychat/pokládat si hlavu na lavici nebo jakkoli jinak projevovat svoji nevyspalost. Nedej bože jestli vám při hodině zazvoní mobil, to už je potom hřích naprosto neodpustitelný. Ale abych nebyla jen negativní, musím uznat, že nějaké ty vědomosti, nám ten náš ústav poskytne. Například, dnes jsem se v hodině přírodopisu dozvěděla, že planeta Pluto je prý ještě vetší než větší bárák. Tak vidíte, zase jsem o něco chytřejší.

Dnes při prohrabování mými skříňkami a připravování se na další ústavní den, jsem objevila svůj starý chemický sešit (heuréka). Opravdu doporučuju, si takovéhle věci schovávat, protože když si je po nějaké době prohlédnete, budete se sami sobě divit, co jste tam dokázali stvořit (samozřejmě, tohle platí jen v případě, že jste člověk který při chemii neřeší chemii, ale tvoří záhadná umělecká díla propiskou a píše nebezpečné romány o svém životě, ovšem takových lidí je opravdu jen hrstka a já sem jedním z vyvolených). Rozhodla jsem se, vám nabýdnout malou ukázku z toho mého chemického románu (musím vás však upozornit, že při psaní tohoto textu můj mozek nebyl zcela při vědomí, můj žaludek byl prázdný, bylo to šestou hodinu, den předtím jsem měla trénink a hodinu předtím tělocvik, takže popravdě jsem už ani nevěděla jak se jmenuju):
je čtvrt na dvě
mám hlad
možná budou špagety
doufám, že mě máma nezklame
máme chemii
a zkouším nové písmo (pravý důvod celého románu)
nejsem si jistá, jestli se mi líbí
pokud budou špagety, tak se opravdu těšim
mám chuť na jabko
jedno shnilé jsem před chvílí snědla (ukradené od spolužačky Elišky)
už to nevidržim, kručí mi v břiše
(kolem textu se v sešitě vyjímá pár velice inteligentních kresbiček)

Můj nejdražší/milovaní/jediný příbytek (můj pokojíček) obklopili mušky (perfektní scénář na horor). Víte, trvá to už asi dva týdny a po takové době, si už člověk prostě zvykne na věci, jako že mu třeba moucha zákeřně proletí před očima, oblétavá mu všechny věci a když jí to omrzí, rozhodne se, že se podívá do mého nosu (vážně, beze srandy, stalo se mi to třikrát!). Občas si sem položím hrníček a na chvíli si odběhnu. Když se pak vrátím v mém čaji se vesele čvachtá (chvilka napětí, kdo to asi bude?) muška!(no teda nečvachtá, spíš dost neživě plave na povrchu, ale na tom nezáleží, stejně to musim celý vylejt). Párkrát jsem se přistihla, že si s nimi dokonce povídám (snažila jsem se je odehnat od svého jídla se slovy: Prosííííím). Mám tajné podezření, ze zdroj toho mušího pozdvižení, pochází z mého koše, proto se mu také od té doby vyhýbám (jsem zbabělec). Snad v nejbižší době seberu odvahu a dokážu to (vynesu koš). Zatímco tu moji drazí návštěvníci ještě jsou, jsem se rozhodla přiučit se mušímu jazyku. Základní slovíčko/fráze, kterou jsem se zátím naučila a běžně jí použivám při svém vyjadřování mezi lidmi je "ábzábzábzáabzá", význám tohoto výrazu, bohužel zatím neznám.

Na závěr mám pro vás úžasně legendární video, tak to zkoukněte, vygebte se a pošlete odkaz na náš blog nějakým svým kámošům (takovým těm na fb, co je stejně neznáte) ať se nám tu trochu zvedne návštěvnost.

 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama